Opustím teď význam nadpisu a povím vám něco o dnešku. Jak jsem už včera psala, dneska jsem jela k zubaři do Dačic (přibližně hodina od Jindřichova Hradce). Takže jsem nešla do školy. Propásla jsem diktát a písemku z hudebky. Ale to mi může bejt jedno ne? U zubaře mi (u rovnátek) vymněnili nějakou gumičku. No....zubaře nebudu rozvíjet. Na obědě jsem toho snědla strašně moc. Divím se, kam se to vešlo. Ještě teď jsem přecpaná.
Jo a taky jsem zase pocítila chladivý dotek sněhu. Ale jen 10 s a pak zase nesněžilo. Byli to jen malilinkatý vločky. Měla jsem šílenou radost, ale brzo přestala.
No ale teď k věci. Zaměřím se na nadpis. Dneska jsem poznala, že k něštěstímu (možná i smrti) stačí pár vteřin. No abyste to lépe pochopili:
Jeli jsme domů. U paneláku jsme zaparkovali. Vystoupíme z auta a najednou nám před očima profrnkne auto. Asi si říkate: ,,No co?" Jenže to auto jelo opačným směrem. A před pár vteřinami jsme na tý silnici jeli mi. Bejt mi o 15 vteřin pomalejší, tak to auto vrazí do nás a máme katastrofu a možná, že bych už tady ani nemusela bejt. To auto by nestihlo zastavit. Nevím komu mám bejt vděčná za to, že jsme o těch pár vteřin nebyli pomalejší. Mohlo bejt po mně.
Tady jsem jen rychle načmárala obrázek silnic u nás před panelákem abyste se dostali trochu do obrazu.

No...nesnažila jsem se aby to bylo nějak graficky umělecké.
Tady je popis:
Tmavě šedé jsou silnice. Červené šipky ukazují spravný směr jízdy. Světle šedé jsou parkovací místa. Zelený je trávník a modrá šipka značí řidiče, který jel opačným směrem. My jeli nejdřív po silnici v pravým dolním rohu, pak jsme po (asi) 3 m přijeli na křižovatku, vjeli jsme doleva a jeli po silnici v levým horním rohu. Zaparkovali na jednom parkovním místě. Vystoupili a hned projela modrá šipka. Tedy řidič, který jel opačným směrem.
No, asi jste to pochopili. Jsem ráda, že jsme měli takový štěstí. Kdyby jsme byli v obchodě pár vteřin dýl nebo v restauraci dýl. Nebo by sme jeli pomaleji, déle čekali na křižovatce. Bylo by po nás nebo aspoň vyvázli se zraněním.








Jsem ráda,že žiješ.