Dneska je Halloween. Je přece 31. října...ne? Ani nevím. Já ho neslavím.
U nás se slaví jako svátek dušiček. Chodí se na hřbitovy a vzpomíná se na zesnulý. Otíráme špínu z hrobů, upravíme kytice a zadíváme se mlčky na fotografie těch, co mezi námi už nejsou. Ty minuty jsou nabity vzpomínky. Ale já si myslím, že tento zvyk pomalu zaniká. Ničí ho Halloween. Den plný strašidelných masek. U masek je většinou tolik srandy, že si nikdo na na naše blízký lidi ani nevzpomene. A myslím, že je to tak špatně. Neuvědomujeme si, jak jsou pro nás lidé okolo nás důležitý a neuvědomujeme si, jak je vlastně máme moc rádi a jak by nám chyběli a že by nám bez nich bylo smutno. Každý z nás umře, ale doufáme, že aspoň nějaké osobě zůstaneme v srdci, dokuď neskončí i jeho. Proto si myslím, že by Dušičky neměli zanikat. Něměl by je nahradit anglický styl oslavy. Protože na lidi, které máme rádi, se nemá zapomínat...
P.S.: takže Tatiana mě upozornila, že Dušičky jsou 2. listopadu. Měla pravdu. Díky! Njn... Ale to není podstatné ne?
Ale jakej má smysl Halloween?








no, ale den dušiček je přece až druhýho!!
Nebo ne?