!!!Kopíruj jen se zdrojem!!!

Nekopírujte mi to, co píšu!!!


___________________________________________________________________

Výzva

1. srpna 2009 v 12:19 | Maybel |  Trip to my mind

Včera jsem překonala svůj strach. Myslela jsem, že na to nikdy nevlezu. Ty, co tam byli, jsem považovala za blázny. A koukněme se! Najednou mezi ně taky patřím....



A teď co se stalo (předem se omlouvám za chyby co tam jsou):
Asi jako v každým městě i vesnici je jednou ročně pouť. Já si jí většinou moc neužiju, páč nejsem manijak co leze na ty šílený atrakce, kde ani nevím, jestli jsem hlavou vzhůru nebo nahoru, z kterých se mi dělá špatně jen když je vidím atd. Včera okolo půl pátý jsme došli (já,kamarádka, její mladší sestra a mamka) do našeho milovanýho městečka a zamířily na pouť. I když jsme menší městečko, tak poutě tam jsou celkem pořádný. Někdo si ztěžuje, že tam je málo atrakcí, ale mě to bohatě stačilo. Moje kamarádka mě přemlouvala, abych šla na lavici. ,,Ne! Na to fakt nejdu!" Tak zněla moje nejčastější věta. Ona šla. No řeknu vám, byla docela zábava se na ni dívat, jak lítá dokola a vlasy jí lítaj stejným směrem. No když se dostatečně vytočila, zamířily jsme zase k mojí atrakci, kde se mě nejspíš kámoška...hm..jak bych to řekla....bojí. A to je autodrom. Jo tak tam jsem king. nejdřív jsme jeli každá zvlášť. Petře (abych se přiznala) to moc nešlo. Pak jsme šli znovu spolu do jednoho auta. myslím že můj ,,spolu jezdící" užnikdy nepojede se mnou.:-D
Kamarádčina rodina odešla. Teď to bylo v našich rukou a vydali jsme se (jak jinak) ke klecím. Pro toho, kdo neví co to je, tak: Zavřou vás do klece, malilinko rozhoupou a pak je to na vás a na vašich svalech. Ůkolem je, se přehoupnout. Je tam hodně důležitá spolupráce. Je to strašně fyzicky náročný (no tak když rozhoupáváte železnou klec a musíte se rouzhoupat nahoru a tam se přetočit)...no...nevim jak to vysvětlit...neumím se dobře vyjadřovat.

Do poloviny jsme se rozhoupali za pár minut. Pak jsme byli nahoře. Ale nemohly jsme to přehoupnout. Ruce a nohy nás šíleně bolely. Musely jsme se vzdát. Vylezly jsme a nemohly jsme se skoro ani hnout (aspoň já). V krku jsme měly sucho. Naštěstí jsem neměla puchejře až do krve (jako minule). Musely jsme si sednout. Hodně dlouho jsme seděly. Když jsme se vydejchaly a odpočinuly tak jsme šly na další mojí oblíbenou atrakci: Horskou dráhu. Nebyla však taková jak jí někdo zná. Byla malá s jedním malinkým kopečkem a s pár zatáčkama. Já ale nejsem tolik vybíravá. Vedle dráhy byla ta lavice, na který Peťa byla. Při jízdě jsem o tom přemýšlela, že to nemůže být tak hrozný. Vylezly jsme z dráhy a šly okolo lavice. Nakonec jsme tam přece jen vlezly. Bylo to úžasný. A tak jsme tam šly po tom za sebou ještě 2x. Z dálky vykukovalo kladivo (na obrázku). Neodolaly jsme a koukaly se na ty chudáky co na tom jsou. Jak jsem zkusila lavici, lákalo mě i to kladivo. No né...! Já a na kladivo??? To nepřipadá k úvahu. Ale něco mě tam pořád táhlo. Byla to výzva. Pěkně jsme zamachrovali a šli si koupit lístek, sedli si na sedadla a zacvakli nás. Bylo to těsný a tak jsem si říkala, že to je asi hodně děsný. S Peťulou nás opustila všechna odvaha. Začali obavy. Byly jsme tam jen my dvě. A začalo se to rychle točit. Byli jsme hlavou vzhůru, ječeli jsme, ale přesto všechno mě to bavilo. Ztrácela jsem přehled, jestli jsme hlavou vzhůru nebo ne. Zahlídla jsem jen asi 15 lidí co na nás koukali, poslouchali jak řvem a obdivovali. a pak to nejhorší. Zastavili nás nahoře (hlavou vzhůru). Já nemohla udržet nohy na zemi a chtěla jsem, aby jsme už byli ,,hnedů dole. Ano. Byly jsme ,,hned" dole, ale strašným sešupem. Je lepší se točit rychle, než pomalinku. To jsem taky zjistila, páč se nám to taky stalo.
Byla jsem ráda že stojím pevně na nohou. Ale stejně to byl zážitek. A příště jdeme znova.
Po delší době nás začala bolet hlava. Ale jinak mi španě nebilo. až na to, že mě všechno bolelo.

A teď obrázky:
Nejsou z našeho města. Našla jsem je na internetu.


Takže aotodrom:
Ten každý zná...


Tady je ,,milovaná" lavice:


A ,,milovaný" kladivo:








































Hm...Takže co nás čeká příště??? Asi to ostatní.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 katulinka katulinka | Web | 1. srpna 2009 v 12:24 | Reagovat

ahoj pls ocen diplom na mim webu pls vynahradim pls pls promin za reklamu

2 Bonnie Bonnie | Web | 1. srpna 2009 v 19:19 | Reagovat

Tak o kleci jsem nikdy neslyšela. To musí bejt docela zajímavý. Ale zase atrakce, která ti způsobí puchýře... to by nebylo nic pro mě. :D A na kladivo by mě nikdo nedostal. :D

3 Maybel Maybel | Web | 1. srpna 2009 v 19:24 | Reagovat

[2]: No já se na kladivo taky trochu bála, a teď bych tam šla hned. akorát nás začali toči dozadu (a né dopředu). Klec mě moc nebaví (už), protože je to opravdu namáhavý a vyšli jsme úplně rozklepaný. :-) Ale zážitek dobrej.

4 Petra Petra | 21. srpna 2009 v 11:28 | Reagovat

Kladivo je skělí! Mam za to, že chceš na to kyvadlo takoví že jo Janino? :-) A tu klec by sme mohli skusit přehoupnout.

5 Maybel Maybel | 21. srpna 2009 v 12:16 | Reagovat

[4]: jj na to kyvadlo chci. I na tu loď. A tu klec příští rok dáme! To si piš!

6 Petra Petra | 21. srpna 2009 v 16:22 | Reagovat

Hele když sem si ten članek četla musela si tam psát, že mi to nejde na tich tvich autíčkach?  :-D Radši pojedu s tebou ale samotnou mě do toho nedostaneš. :-) (Ikdyž ta jízda s tebou byla hororová!)  :-D

7 Maybel Maybel | 21. srpna 2009 v 19:38 | Reagovat

[6]: Náhodou omim řídit! (jak se to vezme). ale tobě to vážně moic nešlo :-D Takže mám počítat že pojedeš se mnou??? :-D Tak jo domluveno. Bude to jízda na kterou do smrti nezapomeneš!!!! :-P

8 Petra Petra | 22. srpna 2009 v 10:00 | Reagovat

No, díky. A abych ti dokazala, že nejsem srab, tak ja pojedu sama :-x :-D. Platí?:-)

9 Maybel Maybel | 22. srpna 2009 v 11:57 | Reagovat

Ja ale stejne se mnou te jizda nemine :-P

10 Petra Petra | 22. srpna 2009 v 16:36 | Reagovat

To mi neudělaš prosím???!!!!!
No, nebo jo, ale řídit budu já!!!!  :-D

11 Maybel Maybel | 22. srpna 2009 v 17:32 | Reagovat

Nn já řídím líp! :-D

12 Petra Petra | 23. srpna 2009 v 10:16 | Reagovat

No to bych se hadala! Vlastně máš pravdu, ale ja nejsem tak nebezpečná! :-D

13 Maybel Maybel | 23. srpna 2009 v 11:28 | Reagovat

Jenže o to jde...A hazard je už jen to, že sedíš se mnou v tom autě. :-D

14 Petra Petra | 23. srpna 2009 v 13:18 | Reagovat

Ale ja se s tebou v tom autě bojím :-D. Hlavně když je na obzoru nějakej kluk :-D. To je potom hororovej hezard.

15 Maybel Maybel | 23. srpna 2009 v 13:26 | Reagovat

To víš... Já myslím, že pak je to i horor pro toho kluka. :-| No ale pak na to stejně taky doplatím. :-D

16 Petra Petra | 24. srpna 2009 v 19:44 | Reagovat

No to jo. :-D Ten kluk ti to z radostí vrací. :-D

17 Maybel Maybel | 25. srpna 2009 v 7:46 | Reagovat

Aspoň se nenudíme jako tenhle rok. Tam byla jenom jedna rodina rozdělená do dvou aut a podruhý tam byly ňáký pubertáci.

18 Petra Petra | 27. srpna 2009 v 11:25 | Reagovat

Ale nevyskoušeli sme jaky to je vražet do tich pubertaku. :-D

19 maybel maybel | 27. srpna 2009 v 11:38 | Reagovat

jenze oni vrazely do nas! 8-O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama